Před časem jsem byla požádána, abych se vyjádřila k tématu, které je poměrně univerzální a zároveň naplňuje náš každodenní život asi více, než si připouštíme. Přiznávám, pardon. Při přípravě rozhovoru mě samotnou překvapilo, jak moc je frustrace v našich životech přítomná. Neustálý tlak a nutnost postarat se o sebe, případně o svou rodinu, nutnost vydělávat, plnit normy a požadavky své i svého okolí. Představy o tom, co by nám život měl dopřát, jaký by měl být. A v tom všem časté neúspěchy, komplikace, zádrhele, „hrboly na cestě“…
Frustrace se asi nikomu nespojuje s pozitivními představami, ani nevyvolává povzdech „ach, kéž by už přišla další!“ Její náročnost, respektive její zvládání, však může mít pro naši odolnost i pozitivní význam. Něco jako trénink. Pokud se s ní naučíme lépe zacházet. Pro začátek možná stačí ji jen přijmout a přiznat si, že ji prožíváme běžně. Pokud máte zájem se tématu frustrace věnovat více, nabízím vám svůj rozhlasový rozhovor: